
 |
|

|
|
|
|
 |
| |
18.12.1997
aneb
– do hospody pod jakýmkoliv heslem
18.
12. 97 proběhlo se skupinou E 210 nejlepší cvičení ze Statistiky v celé
mé dosavadní éře.
RNDr.Pavel Hradecký
(autentické
dobrovzdání nepřekonatelně sympatického "profáka")
Ona besídka započala už v úterý, kdy
jsem při notně vyhecované atmosféře zamluvil saloon u notně opilé servírce.
Celý týden jsem pak trnul hrůzou, zda byla opravdu tak opilá, že zapomněla
zapsat mé hrdé příjmení do Rezervační knihy.
A právě 18. započaly
ony naše pověstné peripetie, kdy jsem lítal s kýblem po Ostravě a zháněl
kapra pro RNDr. Hradeckého. Nesehnal jsem, protože jsem příliž zásadový a
neuměl jsem se předběhnout v řadě neurotických nakupujících. Museli
to po mne vzít Kolda, Kelímek a Gruppenführer. RNDr. Hradeckého jsme
naladili učebně – zkušebně, ale po 20 minutách už dorazila RR a
osvobodila nás z pravděpodobnostního pekla. Kapr měl kilo a 81 gramů.
Všichni jsme měli velikou radost, protože byli zkoušeni naštěstí šprti a
my – zdravé jádro jsme přežili bez úhony. V romanticky – plačtivé
atmosféře jsme rozžali svíčky, otevřeli víno (RNDr. Byl připraven a
skleničky měl připraven…), otevřeli jsme 4 litry vína a rozžali jsme svíce. Popovídali jsme
si, kapra Kolek zabil, a celkově bylo fajn. Kýbl jsem vrátil dovů a obsadili
jsme naši position ve Spolku. A abych to zkrátil: zábava byla plynulá a v 1915
přišel dlouho očekávaný RNDr. Byli jsme příjemně překvapení, ale
*
jak ale, snad „a“
přijali jsme jej
brzy za svého. Pivo nebylo zkvašené, takže jsme se měli fajn. Až tedy na
to, že předchozí bramboráky byly smrtelně lepící.
*
nedali mi nic na jídlo, lumpové!
Mnoho našich spolužáků
přestalo existovat po prvním soustu, ale ti hladoví se jali díla, a bylo jim
celkem fajn. Až na to, že mouky a brambor jsme měli plné břicho, jsme byli
celkem happy. Musím podotknout, že jídlo odpovídalo čtyřce, ale pivo je
opravdu fajn. Sedí nás tu asi 14 lidí včetně RNDr. Probíráme všechny možné
i nemožné historky z dějin E210. Je 1004 a RNDr. Jde poprvé
na WC. Užíváme si s ním opravu super prču. Od něj by se mohl Komenský
učit…
KOLDA ŘEKL: „NA
SILVESTR SI DO TOHO NENECHÁM KECAT“. Myslel Kopretinu, za kterou všichni
stojí… Bavíme se o příhodách + našich pestrobarevných peripetií. Dnes
to je Boby Kubánec, který se zpovídá ze svých zkušeností. Arive di verci.
Končíme
tady a jdeme do Permonu. Mydlo je bobr. Bubík. A má z toho radost.
„Krtka jsem ještě nekuchal“ to řekl Kolda. „Prý kapr žil“ –
„Mrknul okem“. A Mydlo mluví, Hospoda je do… a číšník je už v prdeli.
Kosťa mluví česky:
prý šel Kolda šustit Kopretinu.
Psáno s odstupem
prá dnů (a po uvědomění si některých faktů, které bylly skryty v oparu
alkoholové mlhy…).
V 2300 nás
začali ze Spolku vyhazovat a tak jsme se nebránili a chtěli navštívit
konkurenční Permon na Černé louce. Ovšem vstupem na Černou louku jsem byl
asi vmeten do vlivu nějakého voo-doo shamana, který provedl okno v mé
mysli. Probudil jsem se až ráno a chyběla mi polárka a kronika – tedy dvě
nejhodnotnější věci v mém životě. Hned jsem si sice předsevzat, že
přestanu pít, ale nakonec jsem se se svědomím dohodl JEN na hákazu míchat
víno a pivo. Vyzývám vás tedy, abyste zaplnili toto okno z této akce,
která svou účastí, ale i důvodem konání byla moc a moc fajn.
[X-MASS]
P.S. Polárku
měl Kolda a kroniku velmi spolehlivý Housenka…
*
Mrzelo mě, že jsem musela odejít už ve 2030, protože večer s pane
doktorem Hradeckým musel být božský. Lucka
Potvrzuji
pravidelné návštěvy v našem bohumilém zařízení.
číšník
z Restaurace Spolek
(autentické
dobrovzdání překonatelně sympatického "vrchního")
|