Kitkatovy narozeniny 1999

Domů
Nahoru



 

Poslední
aktualizace
stránek:

01.01.2007
 

Čekání na topivo aneb Sundej sluhou 6 pánů...

24. – 26. 11. 1999

 

Motto:

Když potká sob soba,

mají radost oba.

Když se potkaj 3 sobi,

tak se radost násobí.

 

Loni touto dobou slavil Michal Scholz ve Vrbně p. Pradědem narozeniny. Letos se rozhodl v této tradici pokračovat, ovšem s tím rozdílem, že již nechtěl chodit 3 hod. po okolí Vrbna a asi 4 hod. sedět v hospodě při čekání na záchranu. No a tak společně se Sundejem více než týden lákali národohospodáře na chatu v Karlově. Většina slíbila, většina slib odvolala. – Jejich chyba. Ti kteří jeli, rozhodně nelitovali. 7 statečných se ve středu ráno sešlo v Opavě a dvěma vozy:

·          letící šíp škoda 100 (osádka: Kitkat, Sundej, Hanka, Máňa, letní gumy)

·          mrtvý brouk Š Favorit (osádka: Kosťa, Mjr. Zeman, Majořice Iveta, zimní gumy)

se vydalo dobývat sněžné závěje a horské hřebeny. Ti, kteří si mysleli, že ve Š 100 bude při cestě závějemi nějaká legrace museli být zklamáni. Vůz šlapal jak hodinky. I tu chatu jsme našli v pohodě – holt kvalitní mapa je kvalitní mapa. Po zabydlení se jsme se najedli, otevřeli ledničku, abychom ji naplnili, zavřeli auto do garáže, objevili erární saně, ruské kuželky a pak se také seznámili s panem Fernetem a slečnou Borovičkou. Zahráli si karty o to, kdo půjde koupit basu piv. Prohrál Sundej s  Máňou, z čehož měl radost hlavně Kosťa, neboť už v polovině hry posílal Sundeje, aby si šel naimpregnovat sněhule, což do té doby vedoucího Sundeje natolik zmátlo, že prohrál.*

* Zapomněl jsem napsat, že jsme hráli hru Palermo, ale vzhledem k tomu, že jsem ji nepochopil, tak je to všechno co Vám k ní řeknu.

                                                                                               Sundej

Večer nastala věc, která musela přijít. Chuť na točené pivo a návštěva hospody u Bohuše. Návštěva by se dala shrnout do 4 slov: Bylo to tam hezké.* Nicméně číšník neměl příliš pochopení pro bandu zpívajících vysokoškoláků a zvlášť pro jednoho malého krátkovlasého bruneta, který opakovaně shazoval květináč.

* Nemělo by se zapomenout na nepohostinnost onoho číšníka, který po třetím zahučení Sundeje do květináče přišel za náma a přesto, že byly ještě 2 hodiny do zavíračky, nám drsně řekl: „Budeme platit!“** A tak jsme byli téměř všichni takhle slušně vyhozeni. Ale říkám téměř. Kitkat a Máňa se jen tak nedali... a chlastali dál...

                                                                                               neznámý autor

** Sundej to v té chvíli pochopil tak, že ho jako chtějí angažovat a platit mu za humorná čísla, pročež hodil svoji prvotřídní mrchu (???).

                                                                                               Kosťa

Ze středeční noci si už pamatuju jen to, že na chatě si to rozdal ožralý Sundej s ožralým Kosťou v šachách a vyhrál 2:0, pak si to ožralý Sundej rozdal s Mjr. Zemanem, na kterém nikdy nepoznáte jestli je střízlivý či ne a dopadlo to 1:1, no a pak si to ožralý Sundej rozdal se střízlivou Hankou a prohrál 0:1. Noc uzavřela koulovačka před chatou, kde se znásobila radost tří sobů.

Čtvrtek. Ráno. Kosťa smrdí, ale to je obvyklé. Neobvyklé je, že vymýšlí básně. A tak chatou zní mohutný chorál:

Majore, Majore ať je jídlo nahore,

Iveta je tvoje paní, ať nám skočí pro snídani.

Kosťa také plánuje vycházku na Ovčárnu. Jediný kdo za ním stojí je Sundej, neboť jeho důvěra v Kosťovi vůdcovské schopnosti je bezmezná. Vycházka byla ale poměrně kratší. Nicméně čtveřice Kosťa, Kitkat, Máňa a Sundej při zastávce na jedné houpající se lavičce zažila něco, co zažije málokterý chlap. Vzhledem k tomu, že pouze tito 4 ví, o čem je řeč, tak to nebudu příliš rozvádět, ale kdyby nás někdo vyfotil, tak bychom naše počínání jen těžko obhajovali.

Vycházka skončila v hospodě, a tam se jasně ukázalo kdo a co bude vytvářet zábavu pro šest lidí. Bylo to Sundejovo čelo, na kterém někdo objevil pulzující žily ve tvaru Y a nějaké červené fleky. – Osobně si myslím, že si to vymysleli, neboť jsem se díval do zrcadla a nic jsem tam neviděl. Večerní zábava na chatě se nesla v duchu oslavy narozenin. Kitkat sice nedostal hobla, ale místo toho se proběhl v ponožkách kolem chaty. Stálo nás to mnoho sil, než jsme to dostali ven a nevím jak by to dopadlo, kdyby nám Major nepomohl silou svých paží. Byl to totiž právě on, kdo se v rozhodujících chvílích bitvy zjevil jako deus ex machina (to čumíš Kosťo) a převážil poměr sil na naši stranu. Pohled na pobíhajícího Kitkata ve sněhu bez bot a jeho marná snaha dostat se zpět, nás všechny pobavila. Tím si však Kitkat prožil svých 15 minut slávy a na chatě se opět staral o zábavu Sundej! Dostal dvě nové přezdívky, a to: - dálkové ovládání a – sluha šesti pánů. Zároveň se přiznal k tomu, že včera spadl ze schodů, což opět všechny pobavilo. Po zprávách po půl osmé, kde jsme se dověděli, že někdo někde čeká na topivo, jsme shlédli originálního Majora Zemana a pak se Kosťa pokusil jít spát. Nenechavec Máňa ho dokázal vzbudit a vrátit ho zpátky mezi normální lidi. Takto si to oba zopakovali ještě dvakrát.

Konalo se také hokejové finále Stanley Cupu, který vyhrál Sundej a jako trofej dostal Kitkatovu ponožku, kterou samým štěstím zulíbal.

Ráno bylo kruté. Lednice byla totiž prázdná. Kosťova igelitka plná müsli tyčinek byla prázdná. Po nějakém pečivu ani památky.* K zodpovězení otázky kdo to všechno sežral, se stačilo podívat na mohutnější ževy a uhýbavé pohledy tria Major, Máňa, Kitkat. Přes tuto mizérii se ukázala Iveta vzornou manželkou a z ničeho dokázala Zemanovi udělat snídani. Ostatní začali radši balit, protože měli hlad a při práci se na něj snadněji zapomene.

* Teda nechat mi na snídani jen konzervu fazolí a to jen proto, že jsem spal na otvíráku – to byla podpásovka.

                                                                                                        Kosťa

Nevím jak ostatní, ale já jsem z chaty odjížděl s pocitem dobře vykonané práce a s příslibem od ostatních, že se tam ještě někdy musíme vrátit. V Bruntále na nádraží si ještě ostatní udělali naposledy legraci z mého čela, a pak jsme se už vydali vstříc novým zítřkům.

                                                       převážně zaznamenal: Sundej

                                         spolupracoval: kolektiv účastníků

 P.S. Hanka vypadala, jako by jela do divadla a ne na hory.

Copyright 2000 - 2007 Kosťa Mazal
Optimalizováno pro dioptrie 2,75 na každém oku.
Předpokládaný souhlas s uvedenými údaji je samozřejmostí. V případě výhrad vůči čemukoliv použijte návštěvní knihu s poznámkou.