Akce Prostor 2

Domů
Nahoru



 

Poslední
aktualizace
stránek:

01.01.2007
 

aneb služební poznávací pobyt NH za severní točnou...

23. 11. 1998

 Plni nadšení a entuziasmu, kterého jsou schopni opravdu jen neortodoxní národohospodáři, jsme vyhlíželi toto pondělí. To, že nás tam bylo o 300 % více než všech ostatních hostí dohromady byl prostě jen fakt potvrzující pravidlo o liduprázdných pondělcích.

Účast byla příznačná pro národohospodáře, až na Kitekata, který se ovšem masochisticky potrestal už na protější stránce. (viz Pelmel – aktuality z týdne 16.11. – 22.11.98, pozn. písaře). Bylo mu to však prominuto, protože chtěl kout, dokud byla žhavá...

Zima byla vpravdě sibiřská. Jakožto postižený dvěmi léty výuky ruského jazyka vím o čem mluvím. Útulný prostor se stal gulagem... Zprvu jsme zimu považovali za dočasnou, ale čím dál rychleji jsme se vraceli zpět do svetrů, posléze i bund a úplně následně i rukavic. Takový Fantomas s HI-TECH GLAVES pijící Bráník je opravdu pohled pro bohy. Jenom TFARGL Venclovský, prapravnuk Rasputina, si u lehkého trička s krátkým rukávem rozepnul i pseudozip u krku. Toto hrozné a nelidské týrání našich zkřehlých mozků vyprovokovalo první rundu Rumu. Nepomohlo to. Za pět minut jsme rtuť zarytě zalezlou v baňce nepřesvědčili ani o tom, že by se mohla ukázat u rysky –60°C ve stínu. Zvuk drkotajících zubů, které občas neobratně rozkously sklenici s ledem (teplý čaj) popř. půllitr s krystalicky úchvatným močovým zabarvením (studené pivo), přeskakující CD, hučení meluzíny pod doškami stavení, bylo pestrou kakofonickou směsicí, která nás po dvou hodinách přesvědčila o přesunu někde blíže oné pověstné Petrohradské Ermitáži (rozuměj Ekf). Volba padla na mateřskou základnu (HQ) – Orbis. To už ale docházelo k defragmentaci společnosti v důsledku latentních omrzlin II., místy i III. stupně.

Vytrvali jsme spolu s Gabkou – 18. resp. 16. členka 3NH2 – a posléze i s navrátivši se Sundayem, který propásl tramvaj do stanice touha. Ale zavíračka byla nelítostivá a definitivní. A tak jsem nenatrénoval nic ze svého potenciálního rock n‘ rollového repertoáru, přestože jsem se tolik těšil. Ovšem myšlenka na jakýkoliv pohyb, který by mohl vést k plýtvání tolik drahocenným teplem, byl v ten večer nemyslitelný, ba co více – nemístný... Nuže – ať žije požár národního divadla!

                                                                                          Kosťa

 

Zpět na vrch stránky

Copyright 2000 - 2007 Kosťa Mazal
Optimalizováno pro dioptrie 2,75 na každém oku.
Předpokládaný souhlas s uvedenými údaji je samozřejmostí. V případě výhrad vůči čemukoliv použijte návštěvní knihu s poznámkou.