NH Přechod 98-99

Domů
Nahoru



 

Poslední
aktualizace
stránek:

01.01.2007
 

31. 12. 1998 – 1. 1. 1999

 Neuplynulo ani benzínové oko v Ostravici mezi Sýkorovým a Bazalským mostem a už jsme zase řádili. A zase ve Svinově. Zaslechl jsem něco o místní vyhlášce, zakazující dovážet jakékoliv množství národohospodářů na obecní pozemky. Ale co, není nic lepšího, než si na svou bednu nalepit falešnou nálepku – FINANCE.

Ve středu jsme se Severkou provedli totální nákup v Cauflanu a dovezli jej Fantomasovi. Chudák neměl ještě pořád uklizeno po naší pondělní party. Jen nádobí jako by se zazelenalo...

No a po drobném upřesnění času odjezdu 64 autobusu (Fantomasových 15.46 bylo po nezávislém prověření Severkou 15.20...) jsme mohli vyrazit. Po sestupu pod Svinov mě vyděsila Šraierka, která mi chvatně sdělila, že 64 nejede vůbec, pročež jsme vskočili do zavírajícího se busu č. 53. Na Severku jsme nečekali... V prostředku se mi Janča svěřila se svým dnem blbcem (hádka se sestrou, placení pokuty...) a abych tomu opravdu uvěřil, tak nám řidič nezastavil, tudíž jsme museli jít notný kus pěšky. Uvěřil jsem ji. Bodejť by ne když byl měsíc v úplňku...

Po vylifrování rodičů (opět k babičce...) jsme se pustili do přípravy Luculových hodů. Baby se opravdu vytáhli. Viděl jsem variaci na věčné téma – Minutka. Po prvním talíři jsme ovšem začal trpět nechutenstvím. Jídlo bylo – pravda – chutné, ale to množství bylo brachyální. V televizi byl Mrazík a Severka se svěřila, že hrála kdysi Ivánka a Marfušku v dvojroli. Když skončil, tak už jsme nikdo nemohli jídlo ani cítit. Zato jsme se jali pálit kalorie. Jak kdo uměl. Máňa Přinesl dvoulitrový Beefeather a tvrdil, že alkohol eliminuje tuky. My se Severkou a Janou nedáme dopustit na tanec.

Pozn. – Všichni přijeli slušně oděni, ale postupující frontální teplá vlna nás (mě) vyhnala do indických pláten z konopí (Fantomasi – nekuř mi je!) a děvčata pojala tepelnou deregulaci opravdu vzletně. Prádlo lítalo vzduchem. Ani bych netušil, kolik zbytečného prádla mají naše ženy na sobě... Ale ještě nám něco zbývá...

Zrovna přijel šampón Sunday. Oblékl si dres Interu Milán – opačná tendence, než u osazenstva.

Dále se již opět na zápisu projevil vliv démona alkoholu na nervový systém národohospodářů a tudíž i jejich schopnosti čitelně psát a vyjadřovat myšlenky. pozn. písaře

- CHUDÁK SUNDEJ ČEKAL HODINU NA SVINOVĚ NA AUTOBUS –

Fantomas vilně vykasává Šrajerce tričko (či makropodprsenku). Šraierka kope jako kůň (kobyla), málem mi zlomila palec.

Teda Severka dělá při tanci s lidmi (muži) opravdové divy. Nemohu dále, musím si zajít pro tavený sýr, nebo alespoň pro játrovku. Viď Houny? A viď Máňo.

A teď zvonila u vrátek Ronaldýna – intimní přítelkyně Fantomase, ale vyklubal se z toho Rolandýňa, co hledal jinou želvu.

Připíjíme a Severka pronáší přípitek: „Díky za jabko – Adame.“ Litujeme, že tu máme tolik agilních žen. Ony jsou tu ve skutečnosti jen dvě, ale šťávu z nás vysály všechnu. Sundeyovi jsme přidělili poměr 100:1 ve prospěch Džinu a on si těť ztěžuje, že mu oliva klesá ke dnu a neplave na hladině jako nám.

Zato Costěj, ji má vycepovanou. Stále mu plave nahoru a dolů, nahoru a dolů (stále neboli furt se to opakuje až do vrcholu). Ze Severky dále opadává prádlo.

Zn... znova – kurva někdo mě straštně lechtá... a ze svoji kvalifikací už nemůžu protože mě lechtajj. všechen chlast je zhozený na zemi a všichni tančí jak zhnilí šampóni, plácají mě do zadku, abych šla tančit. a já du !!! * patří zde jdu

Jú, uráááá řekl Máňa.

Tímto omlouvám člena Severovou, která příliš dlouho ležela s hlavou níže než srdce, tudíž má překrvený mozek. Jinak je to normální chlap. Až na ty svačinky. Roztřesené písmo prosím přičtěte litru Fernetu, který si členka číslo 7 přinesla s sebou. A to je teprve 22.00...           Kosťa

Pozn. NEDĚLNÍ CHVILKA POEZIE – NIKOHO NEZABYJE.

ROMANTIKA TO JE 3NH2 HESLO,

KTERÉ PŘI POHLEDU NA NAŠE JANY CTÍME

VZÝVÁME JE ... A PROSÍME ...

KOSŤO, FANTOMASI, SUNDEJI A AUTORE UŽ NE

Naše heslo:

Vemte Máňovy veslo

Máňa se snaží o báseň, ale Šraierka mu to překazila šampusem, napájí ho velkými doušky beafeater je v prdeli! Severka

VZL......L HO Š....N Z O...Y

Já jsem vůbec nic nepřekazila. Já jsem se jen chtěla

Když je korek v pohybu

Šraierka je v ohybu.

Pije šampus douškem

a točí se krouškem

s naším svatouškem.

Máňa, ten má ráži,

tiskne se jí k pažím.

Je to celé zdravé,

voláme jim AVÉ!(n)

Jak Básníci přicházejí o iluze. Věnováno všem Janám (hlavně Janě S a Š)

Bylo to tenkrát poprvé co jsem tě uviděl

a já jsem zemřít chtěl

potichu jsem tě oslovil, to bylo nejtěžší

bůh suď jak suď, ty jsi stejně nejhezčí.

Sundej napsal velikou báseň, Kaban (Kaboun) trucuje, snažím se psát slušně, ale nechce si to dát do ucha, Burešová tvrdí, že Šubrt býl tichý mladý, Tereza na něj čekala, následoval bolestivý léčebný pobyt rtuťí a

konec...

Špidla ... kecáá

Svině jedovatááá

Kla(u)s, říká že tak nefér a zavádějící příspěvek už neviděl ...

Zeman pozval otužilce, všichni se zvlékli a Zeman jim doporučil chrániče, promiňte, píše se mi špatně. Já jsem bohatší než Baťa

* Severka je tajným agentem papíren Štětí a.s. Nutí nás nekalými praktikami k plýtvání a následně nákupu papírenského sortimentu.       Kosťa

v TV-zpravodaji se Bašta (BEDNA!!!) vykalil a tvrdí neeeeeeeeeeeeee. Smrt si nevybírááá...

JEN POČKEJ ZAJÍCI – Jan Palach!!!

Wienerspitzel

Wienersnitzel

Následuje počasíčko, Kosťa se vzpřímil* a tančí...

* Celý, nikoliv po částech... Nezaměňovat...

Následující záběry jsou otřesné, protože z hlediska metalurgie a financi jsou a je Kosťa šampón, ale skvělý tanečník, tak mu promiňte tu das Schwei(n)se ostudu. On je totiž wie den ostuda. Následující valčík Kosťa nezvládl, jelikož jeho prdelózní wiener shnicer ist šampózní. Kosťa se směje a zpívá René já a Rudolf chodíváme na golf.

Všichni leží na zemi a nechávají se unést Howardem Sternem, který v basách vibruje radiové vlny a všechny národo-hospodáře. Naštěstí mám v uších olivy a neslyším vibrace svých tkání. S ostatními to ale dělá divy. Ležíce na břichu sténají a vdychají jako smyslů zbavení. Jasnými favority dnešního večera je Regae a Vilage People. Jo a taky radio Hellax, které nám hraje opravdu ty nejlepší šlágry! Paříme jako zjednaní. Severka konečně na chvíli odpadla. Modlím se jen, aby síly tímto spánkem nenabrala a nás přes Půlnoc nezničila.

Je 10 minut do půlnoci a my volali známým u Kolků. Moc jsme si přes alkoholový opar nerozuměli, ale určitě jsme si přáli do nového roku vše nejlepší. A když ne, tak nevadí. My se totiž máme fain.

Naše drahé, sličné ženy ~

do půl těla vysvlečeny ~

radost hledět cílům vstříc ~

nebýt však Silvestrový panic.

Možná je to jejich fluidum ~

co nás ničí dokonale ~

možná zničí i rodný dům ~

počestnosti dají vale.

Je za minutu 24.00 a vyrážíme do terénu. Prskavky prskají jak o život a společnost naproti naší slonovinové krychle slaví za plotem. Přidáváme se k nim a je nám fajn. Začíná pro NH nový – optimistický – perspektivní rok 1999. Bude podle mne hodně bouřlivý, ale to, co je v nás zakotveno, tak to přežije i rok 2000. Jenom kdyby ten alkohol nebyl takovou metlou pro naše ženy.

Sousedé se přidali k našemu tanci, ale moc se jim to nelíbilo. Vilage People byla pro ně příliš moderna. A to tu desku nahrávali v sedmdesátém osmém. Ale to nic. Pozvali nás k nim. Byl to rozlehlý kvartýr. Než jsem narazil na obývák, tak jsem vyrušil 3 dvojce z kopulace. Je mi to líto, ale mít v hale 6 dveří si o to koleduje. Alespoň jsem ochutnal jejich zukroví. Bylo průměrné. Opravdu. Proto jsem taky utekl. Jo, a taky proto, že mi nasadili prý nejlepší tanečnici, a když jsem ji dvakrát zlomil přes koleno, tak šla pryč. Nána jedna nafoukaná. Není nad národohospodářská děvčata.

Marek ťuká, vzdychá,

ona je však zticha.

Je to divná věc,

byl její první milenec.

Ach ty Marku Kadlíčku,

dostaneš mě na špalíčku.

Ty chudáčku malý,

snad nejseš chorý.

Fanželvathómas je tuhá (?). Šraierka našla houni. Houni smrdí, Sever ne.

Končíme a je asi 5.00.

 

Ráno bylo příznačné. Blahořečili jsme značkovému alkoholu, po němž naše hlavy nezažily nájezd permoníků, a rychle jsme sháněli veškeré naše příslušenství, abychom stihli bus v 8.15. Severka naštěstí stihla uklidit vše ještě před tím, než jsme se probudili – tudíž ji náš spolupařmen Hanys Pavlík druhéj blahořečil. Fakt nám píchla.

Když jsme se blížili k zastávce, oči zalepené, držky suché, nohy vratké, tak si Máňa vzpomněl, že Fantomasovi nedopatřením nechal novoroční dárek v podobě mobilu. Rychlost, kterou vyvinul při snaze otočit 700 metrů tam i zpět za 2,5 minuty, aby jel s námi byla opravdu obdivuhodná. Nestihl to. Žabař. A i druhý autobus mu ujel, protože pí Fantomasová se snažila ho nacpat jídlem. Odolal. A tak to vlastně doopravdy skutečně bylo. Věřte nebo ne.

Kosťa s kolektivem slavících národohospodářů

Zpět na vrch stránky

Copyright 2000 - 2007 Kosťa Mazal
Optimalizováno pro dioptrie 2,75 na každém oku.
Předpokládaný souhlas s uvedenými údaji je samozřejmostí. V případě výhrad vůči čemukoliv použijte návštěvní knihu s poznámkou.