Jak to bylo doopravdy s Opaváky

Domů
Nahoru



 

Poslední
aktualizace
stránek:

01.01.2007
 

9. 12. 1998

Aneb jak ti šampóni do Münchenu pro Pradědem nedorazili...

Osudy dobrého studenta Šolce za světové krize

aneb uvedení věci na pravou míru

 K tomuto žalostnému vylití srdce nás donutili jisté nehorázné pomluvy, fámy a narážky na dosud nezištnou a nedotknutelnou pověst nás, tak skvělých opaváků. A proto:

Jednoho kosného prosincového rána se vydali dobrý student Šolc se svým druhem sapérem SobOtíkem vlakem do neznámého, strach nahánějícího a zamrzlého Vrbna (nad prabábou nebo pod ní nebo do ní?). Cesta vlakem jim příjemně ubíhala, za oknem sledovali ledové království a želvím tempem (nově nastudovaný termín) se zugem letem blížili k cíli. Po strastiplné cestě naši hrdinové dorazili do vytouženého a očekávaného národohospodářského ráje. Zklamání, které nastalo z toho, že nikde nevidí ohňostroj, dechovku, či alespoň řečníka bylo nevylíčitelné. Nezbývalo než se vydat s heslem „všechny cesty vedou na NH chatu“ do neznáma. Držel se toho hlavně sapér Otík Sobotík, který se hodlal vydat opačným směrem na Bruntál. Naštěstí ho rychle zastavil světa znalý student Šolc. Prvních 10 minut ubíhala cesta příjemně. Asi po 500 metrech narazili nečekaně naši hrdinové k rozcestníku, který se měl nacházet až po 2 km. Toto radostné zjištění nebralo konce. O svou neskrývanou radost se museli podělit se svým přítelem Rudolfem Jelínkem, kterého měli více než malé množství. Bohužel zde se radovali naposled. Dál se všichni 3 spřátelení druhové ubírali podle velmi podrobné a jasné mapy všemi známe geodetky a kartografičky HIM-022 na další putování. Je na místě dodat, že podle této geografickolokálněpřesněurčené mapy by se dalo dojít určitě všude (hlavně do ...) ale na Schrajerovu chatu nikdy. Dnes ale mohou oba cestovatelé s klidem tvrdit, že Potěmkinovy vesnice Železnou a Mynchen znají skrz naskrz (včetně tamějších domorodek). Největší dojem v nich zanechala žena neurčité barvy pleti škemrající o pár korun na vlak za rodinkou. Oháněla se argumentem počtu svých děcek, kterého si nebyla jistá. Numero neustále narůstalo, až se dastalo na astronomickou hodnotu, kterou by tuto ženštinu muselo jisto jistě roztrhat na kusy. Dokonce jej chtěla ještě zvýšit a za mrzký peníz nabízela protislužby, při kterých zčervenal i vedle stojící sněhulák. Šolc odmítl hned, Otík až po velkém přemlouvání a fyzické inzultaci. Při další cestě se nenápadně vytratil přítel Jelínek a zbyla po něm jen depresivní prázdná láhev. Celá jejich pouť trvala téměř 4 hodiny, ve kterých už ne hrdinové, ale ubožáci pendlovali mezi již výše zmíněnými a dnes již prokletými vesnicemi.

Chca, nechca (Šolc chca, Sobotík nechca) ukončili své pátrání a rozpomněli se na plán B, který nařizoval najít nejbližší hospodu od nádraží a vyčkat na záchranu. Úkol byl splněn s nebývalou rychlostí, efektivností a flexibilitou (či debilitou – to už je jedno). Optimista dobrák Šolc pevně věříc, že záchranná výprava se již šikuje povzbuzoval Otíka k vytrvání v pozici (a to pokřiky: To dáme, nevzdáme to, my vydržíme, ještě jedno!). S přibývajícím časem a pivem se zarytý optimismus vytrácel. Pro zlepšení nálady vyzvali se Šolc se Sobotíkem ke komfrontaci posledních sil v kulečníku. Hra spravila náladu pouze jednomu z účastněných. Otíkovi se podaril husarský kousek – prohrát za hodinu o 201 bodu (to je nezvratný fakt).*

* Nechal jsem ho, když má ty narozeniny. Sundej

Po 5 hodinách vysedávání a vyhlížení oknem některého z NH ksichtíků (tím jsem přece nemohl nikoho urazit, ne?) se opaváci ale už opravdu naštvali a provolali všechny úspěšnější NH chataře za ztracené, nekamarádské a unfér. Nezbývalo než zaplatit nehoráznou sumu a vydat se tentokrát opravdu na Otíkův směr Bruntál. Během návratu si gerojové nepřáli nic jiného než mít v ruce své studentské indexy a vyškrtat z nich vše co jen trošku zavání národohospodářstvím. Ale snad se přece jenom unáhlili a 3NH2 dokáže, že si zaslouží, aby v jejich řadách nadále kráčela tak opěvovaná Opava.

Světu mír!!!

                                                                                        Kitkat

 

Zpět na vrch stránky

Copyright 2000 - 2007 Kosťa Mazal
Optimalizováno pro dioptrie 2,75 na každém oku.
Předpokládaný souhlas s uvedenými údaji je samozřejmostí. V případě výhrad vůči čemukoliv použijte návštěvní knihu s poznámkou.